Vnímání bezpečnosti v českém podnikovém prostředí prochází v posledních letech zásadní a nevratnou transformací. Dlouholetý a nebezpečný předpoklad, že fenomén tzv. aktivního střelce (Active Shooter) je výlučně problémem Spojených států, byl definitivně vyvrácen tragickými událostmi i v České republice. Útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava či útok v Uherském Brodě s brutální jasností demonstrovaly, že takzvané měkké cíle (Soft Targets) jsou kriticky zranitelné kdekoliv.
Pro české firmy, ať už se jedná o nadnárodní korporace, výrobní závody nebo úřady, představuje tato hrozba specifickou výzvu. Tradiční bezpečnostní management se historicky orientoval na ochranu majetku a prevenci krádeží. Současná realita však vyžaduje paradigmatický posun k ochraně života a zdraví zaměstnanců před extrémním násilím.
Tento report předkládá vyčerpávající strategický rámec pro řešení problematiky aktivního útočníka (AMOK) v podmínkách soukromého sektoru v ČR.
1. Definice hrozby: Od terorismu k fenoménu AMOK
Je nezbytné rozlišovat mezi teroristickým útokem a útokem typu AMOK. Zatímco terorismus sleduje politické či ideologické cíle, fenomén AMOK (etymologicky vycházející z malajského výrazu pro "zběsilost") je v českém kontextu chápán jako útok jednotlivce motivovaný osobní frustrací, psychickou poruchou, pomstou nebo snahou o zviditelnění se.
V kontextu firemního prostředí (Workplace Violence) je klíčová kategorizace pachatelů pro nastavení prevence:
| Typ útočníka | Charakteristika a motivace | Strategie detekce a prevence |
|---|---|---|
| Typ I (Kriminální úmysl) | Pachatel nemá k firmě žádný vztah. Vstupuje za účelem loupeže (banky, klenotnictví), která eskaluje v násilí. | Fyzická bezpečnost, bariéry, panic buttons, trénink pro loupežná přepadení. |
| Typ II (Klient/Zákazník) | Nespokojený klient, pacient nebo zákazník cítící křivdu (zamítnutá reklamace, dluh). | Trénink deeskalace, systém varování na recepcích, záznamy o agresivních klientech. |
| Typ III (Insider - Zaměstnanec) | Nejrizikovější kategorie. Současný nebo bývalý zaměstnanec. Zná prostředí a režim. Motivací je propuštění, šikana či spory. | HR monitoring, EAP programy, bezpečný offboarding, monitoring sítě. |
| Typ IV (Vztahové násilí) | Partner či manžel zaměstnance, který přenáší domácí násilí na pracoviště, kde oběť s jistotou zastihne. | Osvěta o domácím násilí, možnost nahlásit ohrožení, zákaz vstupu konkrétním osobám. |
2. Analýza rizik a anatomie útoku v českém prostředí
Česká republika disponuje unikátním právním prostředím. Na jedné straně existuje vysoká dostupnost legálních střelných zbraní (díky silné tradici a legislativě), na straně druhé je zde přísná ochrana osobních údajů (GDPR), která limituje možnosti zaměstnavatelů při prověřování zaměstnanců (background checks).
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Pokud firma podcení hrozby a nedisponuje adekvátním plánem reakce, vystavuje se statutární orgán riziku trestněprávní odpovědnosti za nedbalost v případě tragédie.
Zranitelnost moderních prostor
Architektonické trendy jako "open space", celoprosklené zasedací místnosti ("akvária") a politika otevřených dveří sice podporují komunikaci, ale vytvářejí prostředí s minimem úkrytů a nulovou balistickou ochranou.
- Absence hloubkové kontroly: Recepce často fungují spíše jako concierge než jako bezpečnostní filtry. Turnikety bývají až u výtahů, což umožňuje útočníkovi volný pohyb v lobby.
- Porušení zónování: Návštěvník se často po průchodu recepcí může volně pohybovat po patře bez doprovodu.
- Problém evakuace: Únikové cesty jsou dimenzovány na požár (ven z budovy). Tento model je pro AMOK situaci často nevhodný, protože útočník může čekat právě u východů. Chybí koncept "inverzní evakuace" (uzamčení se v bezpečném úseku).
3. Prevence a detekce: Systém včasného varování
Nejefektivnějším řešením je zabránit incidentu dříve, než dojde k eskalaci. Forenzní analýzy ukazují, že útočníci téměř nikdy nejednají impulzivně "z čistého nebe". Útoku předchází fáze plánování a tzv. "leakage" (únik informací).
Role HR a detekce "Red Flags"
Zásadní roli hraje HR a přímí nadřízení. Je nutné všímat si varovných signálů (Red Flags):
- Dramatické změny v chování: Pokles výkonnosti, zanedbávání hygieny, sociální izolace.
- Fascinace násilím: Obdivování minulých útoků, diskuse o zbraních, sdílení násilného obsahu.
- Pocit křivdy a paranoia: Pocity, že "všichni jsou proti mně", neschopnost přijmout kritiku.
- Vyhrožování: Přímé či nepřímé výhrůžky ("jednou toho budete litovat", "mám seznam").
- Životní krize: Souběh stresorů – rozvod, dluhy, úmrtí v rodině v kombinaci s pracovním neúspěchem.
Technologická prevence
Moderní technologie mohou pomoci detekovat anomálie. Monitoring sítě (UBA - User Behavior Analytics) může odhalit stahování plánů budovy nebo vyhledávání návodů na výrobu zbraní. Inteligentní kamerové systémy s AI dokáží detekovat nestandardní chování či přítomnost zbraně, ačkoliv zde je nutné dbát na limity spolehlivosti a GDPR.
4. Ochrana a příprava: Hardening měkkých cílů
Pokud selže prevence, nastupují technická opatření (Target Hardening), která útok ztíží nebo zpomalí.
Fyzická bezpečnost a CPTED
- Kontrola vstupu: Vysoké turnikety nebo "speed gates" jsou účinnější než pouhé čtečky. Systémy by měly umožňovat okamžitý "lockdown".
- Bezpečnostní fólie: Aplikace certifikovaných fólií na skla (zejména v přízemí a na dveřích) udrží střepy pohromadě, zpomalí průnik útočníka a chrání ukrývající se osoby před pořezáním.
- Safe Rooms (Bezpečné místnosti): Úprava místností, které lze rychle proměnit v úkryt. Dveře by měly být plné, otevíravé dovnitř a vybavené zámkem s funkcí "paniková oliva" (zamknutí bez klíče).
Systémy varování (Mass Notification Systems)
Klasický požární poplach je u útoku AMOK nebezpečný (vyhání lidi na chodby). Nutná jsou specifická řešení:
- Tichý alarm a Panic Buttons: Na recepcích a rizikových pracovištích. Možnost propojení přímo na PCO nebo Policii ČR (např. aplikace Echo).
- Multichannel Notification: Rozeslání varování přes SMS, push notifikace, e-mail či vyskakovací okna na PC. Zpráva musí být jasná: "VAROVÁNÍ: ÚTOČNÍK V BUDOVĚ. NEVYCHÁZEJTE. ZAMKNĚTE SE."
5. Reakce na incident: Metodika Uteč – Schovej se – Bojuj
Tento globální standard (Run-Hide-Fight) musí být vštípen každému zaměstnanci formou tréninku a nácviku.
- Uteč (Run): Pokud je cesta volná, uteč. Neber si věci, varuj ostatní, ale nečekej na ně. Rychlost je život.
- Schovej se (Hide): Pokud nelze utéct. Zamkni dveře, zhasni, ztiš telefon (včetně vibrací!). Postav barikádu. Buď neviditelní.
- Bojuj (Fight): Absolutně poslední možnost, když jde o život. Agresivní obrana všemi prostředky (hasicí přístroj, nábytek, horká káva). Cílem je zneškodnit útočníka.
Komunikace s Policií (Metoda SALUTE)
Při volání na linku 158 sdělte informace v tomto pořadí:
- Size/Kde: Přesná adresa, patro.
- Activity/Co: Střelba, braní rukojmí.
- Location/Kde přesně: Pohyb útočníka.
- Unit/Kdo: Počet útočníků, popis.
- Time/Kdy: Probíhá to teď?
- Equipment/Výzbroj: Dlouhé zbraně, pistole, nože, vesty.
6. Post-incidentní fáze: Obnova a kontinuita
Následky útoku mohou firmu paralyzovat na měsíce. Je nutné mít plán obnovy (Recovery).
- Psychologická podpora: Trauma zasáhne všechny. Firma musí zajistit krizovou intervenci a dlouhodobou péči (prevence PTSD).
- Právní a finanční dopady: Zaměstnavatel nese objektivní odpovědnost za pracovní úrazy. Pokud se prokáže zanedbání prevence, hrozí masivní žaloby.
- Pojištění: Standardní pojistky často vylučují "terorismus" či "násilné činy". Je vhodné zvážit produkty typu "Active Assailant", které kryjí i náklady na krizové řízení, PR, čištění prostor a přerušení provozu (Denial of Access).
- Sanace prostor: Nutnost specializovaného úklidu biologických stop. Často je nutná i remodelace interiéru pro potlačení vizuálních vzpomínek na tragédii.
- Reputační management: Připravené šablony prohlášení, empatická komunikace, určení jediného mluvčího.
Závěr: Strategický checklist pro management
Připravenost na nejhorší možný scénář je tou nejlepší investicí do klidu, stability a dlouhodobé prosperity firmy.
- [ ] Audit: Provést bezpečnostní audit a analýzu rizik měkkého cíle.
- [ ] Plán: Vypracovat směrnici pro AMOK situace a integrovat ji do BCP.
- [ ] Technologie: Investovat do systému hromadného varování a fyzického zabezpečení (fólie, zámky).
- [ ] Lidé: Pravidelně školit zaměstnance (Run-Hide-Fight) a management.
- [ ] Pojištění: Aktualizovat pojistné krytí pro případ násilí a přerušení provozu.
