Nutná obrana (§ 29)

Nutná obrana (dle § 29 Trestního zákoníku) je jedním z nejdůležitějších institutů, který umožňuje občanovi (i strážnému) bránit sebe nebo jiného před útokem, aniž by byl za své jednání potrestán.

Dvě základní podmínky

• Útok musí být aktuální: Musí přímo hrozit (útočník napřahuje) nebo trvat (útočník bije). Nelze se bránit preventivně ("on by mě asi napadl") ani jako odplatu ("už utíkal, ale já ho dohonil a zbil").
• Obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená: Neznamená to, že musí být stejná (na nůž mohu vytáhnout pistoli, pokud je to nutné k odvrácení), ale nesmí být v hrubém nepoměru k povaze útoku (např. nelze zastřelit dítě, které krade jablko).